Co se jedlo dříve na Vánoce?

Tradiční českou štědrovečerní večeři si nedokážeme představit bez smaženého kapra, řízku a bramborového salátu. Nicméně, v posledních letech někteří lidé kvůli zdravému životnímu stylu nebo osobním preferencím dávají přednost mořským rybám a odlehčeným variantám salátů.

Věděli jste ale, že dříve se nesl Štědrý den ve znamení půstu a bezmasých jídel? Co se tedy jedlo minulosti, než se stalo populární smažené jídlo v polovině 20. století?

Celodenní půst, který se dodržoval v českých zemích, končil až v momentě, kdy se na nebi objevila první hvězda. Jediným povoleným jídlem během postního dne byla vánočka.

I když se jednotlivá jídla, která se servírovala 24. prosince, lišila podle regionů, nikde nebylo součástí pokrmů maso. Absence masa vycházela z církevního zákazu, který lidé obcházeli tak, že často pořádali zabíjačky a masové hody den před Štědrým dnem.

Menu bylo podstatně zdravější a skládalo se z více chodů, než to, které známe dnes.

Podle zvyku se jako první chod podávaly tradiční oplatky s medem, zavařeninou nebo ve slané podobě s česnekem. Dalším chodem byla polévka, která se lišila podle krajů, někde se podávala z luštěnin, jakou byla například fazolová nebo hrachová, v některých částech českých zemí se upřednostňovala houbová.

Hlavních chodů existovalo také větší množství. Nejčastěji se servíroval dodnes známý vánoční kuba, jehož složení se také lišilo podle dostupných ingrediencí. Základem však byly kroupy, houby a velké množství česneku.

Dále lidé vařili z lokálních surovin, jako byly luštěniny, obiloviny a brambory. Podle tradice mělo štědrovečerní menu obsahovat všechny plodiny, které úroda ten daný rok přinesla. Mezi slavnostní chody tedy patřily nejrůznější kaše z prosa, hrachu nebo krupice. Nesměla chybět ani čočka, která rodině měla přinést peníze v nadcházejícím roce.

Mezi dezerty, mimo vánočky, patřila také muzika. Tento pokrm si mohly dovolit i méně movité rodiny, protože se skládá z českého ovoce, jako jsou: jablka, švestky, hrušky a další. Ovoce se podávalo ve formě kompotu a bylo doplněné cukrem, skořicí a kořením. Tato směs se povařila až do změknutí.

Kapr se naopak dostal na vánoční stůl až později. Nejprve se připravoval načerno a jeho příprava trvala i několik dní. Smažená verze se ustálila na českém menu až v 50. letech minulého století.

Tipy na zajímavé recepty najdete zde:

Klasický bramborový salát

Batátový přílohový salát s křenem a hořčicí

Bramborový salát se sýrem a hruškou

Fazolový salát